Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji

Co si máme představit pod termínem zařízení pro zájmové vzdělávání?

Většina je zná jako střediska volného času nebo domy dětí a mládeže. Máme jich v kraji celkem 21. Zřizují je obce, náš kraj a jedno zařízení je církevní. Střediska volného času poskytují neformální vzdělávání zaměřené na různé oblasti činností především dětem a mládeži formou zájmových kroužků, dále připravují tábory a pobytové aktivity, různé akce a vystoupení, v některých z nich se konají okresní kola soutěží, individuálně pracují s nadanými žáky a také nabízejí vzdělávací programy pro školy.

Plzeňský kraj se věnuje podpoře talentů dlouhodobě. Na čem se v uplynulých letech pracovalo, co vše se podařilo? Změnila se v čase forma podpory? 

Vše začalo rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že kraje, resp. krajské úřady, budou zajišťovat okresní a krajská kola školních soutěží a olympiád. Plzeňský kraj chtěl nabídnout úspěšným žákům nějakou nadstavbu nad již existující systém školních postupových soutěží. Měli jsme pocit, že k nadaným žákům příliš podpory neputuje a finanční prostředky směřují spíše k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami na opačné straně spektra. Jsme si vědomi toho, že i nadaní a mimořádně nadaní žáci podporu potřebují a zaslouží si ji. Proto jsme připravili ve spolupráci se Střediskem služeb školám Plzeň projekt do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na MŠMT. Projekt s názvem „Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji“ byl v té době, a vlastně stále je, v rámci republiky v takto velkém měřítku ojedinělý. Každopádně byl schválen v celém svém rozsahu a od roku 2010 jsme na něj čerpali evropské a státní prostředky. V době udržitelnosti i po jejím skončení podporuje projekt ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Každý rok o letních prázdninách tak probíhají odborné kempy a kurzy určené pro ty nejlepší v krajských a vyšších kolech soutěží a olympiád. Možnost účasti mají ale také žáci, kteří se soutěží účastnit nechtějí (nesoutěživé typy žáků, badatelé), ale jsou školským poradenským zařízením identifikováni jako žáci mimořádně nadaní (IQ 130 a vyšší). Od roku 2012 jsou do projektu zapojeni také nadaní žáci, kteří vynikají svou zručností (řemeslné kempy). Dalšími programy a aktivitami, které v našem kraji pro nadané máme, jsou dotační program pro střední školy Nadání, testování kognitivně nadaných v 5. třídách základních škol, podpora zájmové činnosti, technické a jiné soutěže vyhlašované Plzeňským krajem, soutěž o nejúspěšnější školu v soutěžích. 

Jak takové kempy a kurzy probíhají? Kolik nadaných žáků se jich od roku 2010 zúčastnilo?

Na programu týdenních pobytových kempů a kurzů jsou odborné přednášky, praktická cvičení a měření, laboratorní pokusy a praktika ve specializovaných učebnách a provozech, terénní šetření, zajímavé exkurze, konverzace s rodilými mluvčími, jazykové zkoušky nanečisto, deskové hry, individuální výuka na hudebních kurzech, prezentace na koncertech a prohlubování manuálních dovedností v řemeslných oborech. Sdružují se zde žáci podávající v oblastech svých zájmů, tj. přírodovědných, společenskovědních, jazykových, hudebních a řemeslných, mimořádné výkony. Lektory jsou na odborných kempech pedagogové působící na univerzitách, gymnáziích a jazykových školách. Neodmyslitelnou součástí celého projektu je komplexní psychologické testování žáků, jehož výsledky mají šanci ovlivnit následný vývoj účastníků skrze rodinu, ale zároveň i pedagogy. Testová baterie je složena z testu tvořivosti, vrozeného intelektu a verbální inteligence. Za celou historii projektu (12 let) se doposud odborných kempů a kurzů zúčastnilo 2 407 žáků. Jednou z nich byla i Miroslava Novoveská z plzeňského Masarykova gymnázia, která získala na Mezinárodní chemické olympiádě tři medaile, zlatou (2018, ČR a Slovensko), stříbrnou (2019, Francie) i bronzovou (2017, Thajsko). Navíc byla v roce 2016 členkou našeho stříbrného týmu na Přírodovědné olympiádě zemí EU.  Zúčastnila se našich kempů, konkrétně chemického a dějepisného. Byla vynikající také ve fyzice. Nyní studuje na University of Cambridge obor Přírodní vědy. Od loňského roku se specializuje na chemii. Mirku můžete vidět i v projektové videoreportáži na našem Youtube kanále Podpora talentů.

V prosinci 2022 zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo rozpočet na rok 2023, v němž se opět počítá s podporou projektu "Podpora talentovaných žáků v Plzeňském kraji". O jakém objemu peněz se bavíme?

Na tento projekt uvolnil Plzeňský kraj pro letošní rok částku 2,2 mil. Kč. Finanční podpora kraje směřuje k nadaným žákům či jejich školám také prostřednictvím dalších programů.

Pokud mluvíme o nadaných žácích, o jaké procento jde?

Nadání je často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s vrstevníky, jako existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v nějaké činnosti. Nadání má více druhů, od pohybového, přes umělecké a praktické, až po intelektové (rozumové, kognitivní), přičemž jednotlivé typy nadání se mohou u jednoho člověka překrývat. Rozumově nadaní mají vysoký intelektový potenciál a dosahují mimořádných intelektových schopnosti (verbální, početní, prostorové, paměťové). Rozlišují se nadaní a mimořádně nadaní. Nadaní se obvykle rychle a snadno učí, jejich výskyt ve společnosti je asi 10 až 15 %, v inteligenčních testech dosahují výsledku nad 120. Mimořádně nadaných jsou 2 až 3 %, jejich IQ bývá vyšší než 130. 

Věděla byste, kolik procent těchto žáků svůj talent reálně rozvíjí?

To si netroufám říct. Na kempech a kurzech tyto informace zjišťujeme z dotazníků od rodičů nadaných žáků, ale přece jen nepodchytíme všechny. Z našich účastníků velká většina navštěvuje zájmové kroužky, sportovní oddíly a základní umělecké školy, kde rozvíjí své schopnosti, dovednosti a zájmy. 

Dá se obecně říct, že jsou to žáci, kteří vynikají zejména v technických nebo přírodovědných oborech, nebo se jedná například i o humanitně zaměřené děti či budoucí kreativce?

Žáci nadaní a mimořádně kognitivně nadaní se objevují nejčastěji na přírodovědných kempech (matematika, fyzika, astronomie, chemie, biologie). Máme je ale také na společenskovědních kempech (nevíce je jich mezi geografy), i na jazykových kempech a hudebních kurzech, ale ne v tak vysokém měřítku. Mezi jazykáři a hudebníky bych právě hledala ty zmiňované kreativce. Mnozí z nich jsou multinadaní. Koho výsledky testování zajímají, doporučuji si zprávy vyhledat na webu projektu. Jsou veřejně přístupné.

Velmi mě zaujalo, že se pořádají setkání rodičů nadaných dětí. Jak taková setkání vypadají?

Z dotazníků, které nám rodiče na kempech odevzdávají, vyplynulo, že více než třetina rodičů má zájem o semináře týkající se nadaných žáků. V loňském roce jsme přistoupili k online formě a zvolili jsme nejčastěji vybírané téma, kterým byla duševní hygiena nadaných. Seminář byl uveden souborným vhledem do tématu. Druhá část byla věnována konkrétním metodám a postupům – výchovným i vzdělávacím, školním i volnočasovým – podněcujícím další rozvoj nadání. Třetí část byla zaměřena na techniky péče o duševní pohodu nadaného dítěte. Seminář je přístupný online.

Napadá mě, že práce s rodiči talentovaných žáků může být naprosto klíčová, bez nich to jde těžko…

Pod tuto myšlenku bych se podepsala. Zatím bych ale naše pokusy nebrala jako systematickou práci s rodiči. K té bychom se chtěli časem dopracovat.

Potvrdila byste premisu, že talentované děti ve větších městech mohou svůj talent rozvíjet poměrně snadno, ale děti na vesnicích nebo maloměstech mohou být ztracené…

Je samozřejmé, že ve větším městě je více možností. Ale i v malých obcích a městech se s nadanými pracuje a výborně. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, co s malými dětmi dokáží například v mateřské škole ve Štěnovicích. Tato školka vytváří podnětné prostředí a podmínky pro vzdělávání nadaných dětí, podporuje nadání, realizuje aktivity pro stimulaci intelektových schopností dětí, má proškolené učitele v metodě Mensa NTC Learning.  Jedná se o systém učení dětského mozku za pomoci motorického cvičení a aktivit. Dále bych zmínila ZŠ a MŠ Holoubkov, která speciálně pro nadané žáky využívá v MŠ metodu Gardnerovy teorie mnohočetných inteligencí. V ZŠ pak učitelé používají metodu rozvoje metakognice. Pro žáky jsou připravovány problémové úlohy, vícedenní projekty a  víceúrovňová zadání. Žáci jsou vedeni k samostatnosti, spolupráci a sebehodnocení. Na škole jsou nabízeny kluby logického myšlení a deskových her. Obě paní ředitelky předávají své zkušenosti napříč republikou. Výsledky jejich práce jsou kolegy vyhledávány jako příklady dobré praxe.