Industriální dědictví

Plzeňský kraj i jeho přirozené centrum, město Plzeň, mají silnou průmyslovou tradici. Industriální historie západočeskou metropoli proslavila po celém světě, plzeňskou Škodovku, stejně jako plzeňský pivovar znají lidé na všech kontinentech. Plzeňský kraj je však plný dalších technických památek a industriálních zajímavostí, které jsou unikátní a stojí za návštěvu. Kam se fanoušci „industriálu“ mohou vypravit za poznáním?
Místo pro život

Sklárna Annín 1796

V plzeňském kraji se nachází jedna z nejstarších skláren u nás. Sklárna Annín je po Harrachově druhým nejstarším nepřetržitě fungujícím sklářským provozem v Čechách.  Sklárna a brusírna zde funguje více než 224 let. Budovy sklárny včetně původní výrobní haly jsou zapsány jako kulturní nemovitá památka a nachází se na nádherném místě. Během výletu krásnou šumavskou krajinou si tak kromě prohlídky sklárny můžete naplánovat výlet také na středověký hrad Kašperk, na Pustý hrádek nebo do Hartmanic.

V minulém století byla sklárna známá především svým bohatě broušeným křišťálovým sklem. Po zestátnění byl v roce 1948 zastaven provoz sklářské pece a nadále fungovala pouze brusírna. Po revoluci sklárna několikrát změnila majitele a v současnosti je opět v provozu i hutní výroba skla.

V roce 2015 bylo v Anníně otevřeno sklářské muzeum. Je zaměřeno na minulost a současnost sklářské výroby v této lokalitě, produkci skla od přelomu 18. a 19. století až do současnosti i život sklářů a brusičů skla. Navštívíte také brusírnu a dílny, část roku je v provozu i sklářská huť. Pod rukama sklářských mistrů se tu opět ze žhavé hmoty rodí vázy, misky, svícny a další produkty. Nemusíte se ale jen dívat, můžete si zvolit vlastní dekor a sami si vyfouknout zcela originální skleněný výrobek. Svou návštěvu můžete zakončit v galerii a prodejně skla a zakoupit si tam luxusní skleněný suvenýr.

www.annin-glass.cz

sklárna

Centrum Caolinum Nevřeň

V obci Nevřeň se nachází bývalý hlubinný kaolinový důl. Těžba kaolinu v Nevřeni probíhala od roku 1870 nejprve povrchově, poté se přešlo na hlubinnou těžbu. Důl byl v provozu pouhých 27 let, nicméně i za tak krátkou dobu se kopáčům podařilo prokopat úžasný labyrint chodeb, který je možné si prohlédnout na vlastní oči díky naučné stezce Centrum Caolinum Nevřeň.

Se vznikem Centra Caolinum se pojí nemilá událost v nedávné historii obce Nevřeň. V roce 2012 zde došlo k požáru budovy pohostinství, kulturního domu a hasičské zbrojnice. Už v říjnu téhož roku byl však představen návrh rekonstrukce a v roce 2014 byl na jejím místě otevřen prostor pro setkávání a společenské akce. Od té doby zde můžete navštívit multimediální expozici zaměřenou na dobývání a zpracování kaolinu i historii dolu. Několik let pak probíhaly práce na zpřístupnění kaolinového dolu pro prohlídky veřejnosti. Ten měl v průběhu minulého století různé funkce, během 2. světové války sloužil i jako protiletecký kryt. Později byl atraktivním místem pro speleology a amatérské jeskyňáře. Veřejnosti se vůbec poprvé otevřel během festivalu Industry Open v červnu 2019.

Na prohlídce nevřeňského podzemí budete procházet chodbami, z nichž jsou některé až 12 metrů vysoké a široké 6 metrů. Na zdech jsou do dnešní doby viditelné stopy po ručním hloubení i černé skvrny od svícení karbidovými lampami. Labyrint chodeb kaolinového dolu posloužil filmařům při natáčení filmové pohádky Čertí brko. Při prohlídce dolu tak můžete narazit i na některé filmové rekvizity, které tu zanechali.
http://www.centrumcaolinum.cz

kaolin nevřeň

Vodní hamr Dobřív

Nedaleko Rokycan se nachází unikátní technická památka, dobřívský vodní hamr, který je největší a nejvýznamnější památkou svého druhu v Česku a obdoby nemá ani ve střední Evropě. Postaven byl počátkem 19. století na místě dřívějšího dřevěného hamru. Ačkoli později byl hamr vybaven i dalšími stroji, strojní vybavení, které v něm uvidíte, odpovídá tomu z 19. století. V hamru se původně zkujňovalo vysokopecní surové železo, jeho součástí byla i vysoká pec na zpracování železné rudy.

 

Hamr je poháněn celkem čtyřmi vodními koly náhonem z rybníka v sousedství. Kola mají své specifické funkce. Pohání například další strojní vybavení hamru, jako jsou nůžky, brusky nebo dynamo. Jedno z nich je také určeno pro pohon dřevěného kazetového měchu pro vyhřívací pec. Obdobné zařízení se nikde jinde ve střední Evropě nedochovalo v provozu a v nezměněné podobě od 19. století.

V dobřívském hamru uvidíte živou expozici kovářského řemesla i celý systém vodních kol, která hamr poháněla. Nedílnou součástí objektu je výheň a kovářské předváděcí pracoviště. Uvidíte ukázky funkčnosti celého zařízení a kovářských hamernických prací pod buchary i ruční práce na kovadlině. Hamr najdete snadno, nachází se u Huťského rybníka na okraji obce Dobřív. Otevřen je od dubna do října, každoročně v květnu se zde koná Hamernický den se soutěží kovářských škol.

www.zcm.cz 

 

dobřív hamr

Centrum stavitelského dědictví Plasy

Na výletě do Plas můžete nahlédnout do historie stavebních řemesel. Centrum stavitelského dědictví – expozici Národního technického muzea věnovanou stavitelské tradici najdete v blízkosti cisterciáckého kláštera v Plasích, který byl založený v polovině 13. století českým králem Vladislavem II. 

V minulém století se památkově chráněné objekty využívaly k administrativním a hospodářským účelům a značně chátraly. Po roce 2000 se začalo se systematickou obnovou památek, jejíž součástí byla i přestavba někdejšího pivovaru a hospodářského dvora a vznik Centra stavitelského dědictví.

V působivých prostorách bývalého pivovaru a hospodářského zázemí plaského kláštera se vžijete do role stavitele, ve stavební dílně si osaháte používané materiály a vyzkoušíte si spoustu praktických stavebních dovedností. 

Expozice propojuje tematickou muzejní expozici s historickými dílnami tradičních stavebních řemesel. V expozici postupně procházíte procesem stavby, od projektování, přes používané materiály a hrubou stavbu až k detailům, jako jsou obklady, omítky, okna nebo dveře. Během letních prázdnin si ve dvoře stavebních řemesel vyzkoušíte i práci kováře, zedníka, tesaře, kameníka či štukatéra. Na malé návštěvníky čeká stavební hřiště, kde si mohou postavit a zbořit své první dílo. Vždyť i velcí architekti kdysi začínali s hracími kostkami. Stálá výstava vás provede příběhem architekta a vizionáře Jana Kaplického.

www.muzeum-plasy.cz 

 

plasy

Hornický skanzen Stříbro

Možná vás napadne, že město Stříbro je ve světě známé díky těžbě stejnojmenného kovu, ale není tomu tak. Místní revír nejvíce proslavilo olovo získávané z rudy těžené právě ve Stříbře. Většina munice používané na válečných bojištích po celé Evropě byla v době napoleonských válek vyráběna z olova získaného z rudy těžené ve Stříbře. Těžilo se zde od poloviny 12. století až do roku 1975. Od té doby areál ležel ladem. Aby se svědectví o bývalé slávě místních dolů uchovalo pro další generace, dali se ve Stříbře dohromady jeskyňáři a bývalí horníci a založili hornický spolek. Díky více než 40 tisícům hodin jejich práce se v roce 2005 do hornického skanzenu s venkovní expozicí důlní techniky podívali první návštěvníci.

K nejvýznamnějším důlním dílům stříbrského revíru patří Královská dědičná štola Prokop. První písemná zmínka o ní pochází už z 16. století. Vyniká i jednou raritou. Aby bylo možné rudu těžit i pod úrovní dědičné štoly a řeky Mže, bylo v náhonové komoře vybudováno vodotěžní kolo poháněné vodou z řeky.

Ve venkovní expozici důlní techniky uvidíte důlní vozy, vrtací kladiva, hydraulický a mechanický výklopník nebo důlní nakladač. V replice štoly se seznámíte s tím, jak horníci rudu těžili. Při návštěvě stříbrského skanzenu se samozřejmě podíváte i do podzemí. Navštívíte 700 metrů dlouhý zachovalý úsek Královské dědičné štoly Prokop, podíváte se do kamenné galerie a projedete se důlním vláčkem.

www.hornickyspolekstribro.cz 

 

Kam dál pro informace o industriální turistice? 

YouTube kanál GetSmart –  video seriál GetSmart na výlet

www.turisturaj.cz – technické i jiné památky Plzeňského kraje přehledně a na jednom místě

www.industryopen.cz – speciální web o industriální turistice v Plzeňskem kraji