Jednou se možná tento princip stane nedílnou součástí všech halových staveb. Rozšiřuje se také ozeleňování tramvajových pásů a osazování dalších neparkových prostor. Pozornost si zaslouží i instalace systémů na chytré zavlažování parků od společnosti PlantControl, která prošla inkubačním programem, jehož prostřednictvím Plzeňský kraj ve spolupráci s inovačním centrem BIC Plzeň již druhým rokem podporuje rozjezd inovativních startupových projektů.
Nové tramvajové depo Slovany
Když v roce 1943 vyjížděla z právě postavené vozovny na plzeňských Slovanech na linku první tramvaj, domů kolem bylo pomálu, vozovna stála téměř za městem. Ač je nyní obklíčena sídlištěm a budovami úřadů, dlouhé roky se příliš neměnila. To ale platilo jen do minulého roku. V tuto chvíli je přestavba tramvajové vozovny v Plzni na Slovanech, která byla v hodně špatném technickém stavu zejména proto, že dnešní tramvaje jsou tak šest krát těžší než ty ve 40. letech a areál se nachází v místě bývalého pískovcového lomu, téměř hotová. Přestavba vozovny počítá se zvýšením počtu kolejí, zvětšením hal i vybudováním nové administrativní budovy. Tramvaje budou nově vjíždět a vyjíždět z vozovny na Slovanskou alej blíže ke Světovaru, ze současného vjezdu vznikne parkoviště pro auta a za ním vyroste administrativní budova se zázemím. To ale nejsou jediné změny.
Nové depo bude výrazně „zelenější“, počítá se s ekologickým provozem. Ten bude mimo jiné využívat k mytí tramvají dešťovou vodu. Její akumulaci umožní zelené střechy budov v areálu. Střecha dokáže zadržet téměř 70 % ročního úhrnu srážek, což je stejná kapacita, jakou mají 3 slovanské bazény za rok. Nejde ale jen o využíti vody k mytí tramvají. Všechny budovy budou mít zelené střechy (viz foto), které umožní akumulaci dešťové vody. Tu bude možné použít i pro mytí tramvají. Daleko zásadnější je fakt, že vylepší klima v areálu a jeho okolí. Střechy s extenzivní zelenou vrstvou rozchodníků, které pokryjí 13,5 tisíc metrů čtverečních, což představuje jeden z největších projektů svého druhu v České republice, zamezí tomu, aby byl areál vozovny obrovským tepelným ostrovem. Právě umístění zeleně uvnitř areálu bylo problematické. Malá stísněná parcela a množství zemních a trolejových vedení toho mnoho neumožňovalo, a tak jako řešení vznikly zelené extenzivní střechy s rozchodníkovými koberci. Dále byly použity systémy popínavé zeleně po fasádách budov, kdy v letních rozpálených měsících tyto zelené plochy budou pohlcovat tepelné záření a budou vytvářet příznivější mikroklima v rámci města. V areálu v prostoru před administrativním objektem vznikne malý parčík , který vytvoří jakousi oázu zeleně mezi vozovnou a přilehlou obytnou zástavbou. Zelený už je v tuto chvíli také tramvajový pás trati na Slovanské aleji.
Výstavba domu sv. Františka a Azylového domu Patronus
Projekt centra služeb pro osoby bez přístřeší ve Wenzigově ulici zahrnuje výstavbu zázemí pro noclehárnu a nízkoprahové denní centrum a nový azylový dům komunitního typu, který umožní efektivnější sociální práci s uživateli této služby. Návrh domu sv. Františka a Azylového domu Patronus navazuje na stávající provoz sousedního charitativního domu sv. Františka, provozovaného Městskou Charitou Plzeň. Návrh pracuje s tradičními prvky - sedlovou střechou, hlavní římsou, kordonovou římsou oddělující jasně čitelný parter do ulice, velikostí a členěním oken, zároveň využívá zelené prvky. Ploché střechy jsou řešeny s extenzivní zelenou skladbou.
Zelené střechy minimalizují návaly při odtoku dešťové vody, prodlužují životnost hydroizolace střechy a zlepšují tepelně izolační parametry střešní konstrukce. Kromě těchto technických vlastností mají vliv na zlepšení mikroklimatu, zachytávání prachu a nečistot z ovzduší, na zajištění ochrany proti sání větru na střechách a také na zvýšení požární odolnosti. Díky dobrému pohlcování hluku ve vegetaci se snižuje hladina hluku v zástavbě. V návrhu je použita zelená vertikální fasáda, která zabraňuje přehřívání a sálání tepla z budovy, hospodaří s jímanou dešťovou vodou, pohlcuje hluk z okolí, snižuje prašnost a vytváří výrazný estetický prvek. Péči o tento prvek lze zařadit do terapeutického programu ubytovaných a tím podpořit vnímání, že jsou tu doma. Dešťové vody z objektů je navrženo odvést nově navrženými systémy vnitřní dešťové kanalizace, které budou zaústěny do dešťových podzemních jímek ve vnitrobloku a následně využívány pro zálivku zelené fasády a extenzivních zelených střech. Přebytek vody bude sveden přepadem do vnitřní dešťové kanalizace a následně do kanalizačních přípojek. Zasakování přebytku vody v řadové zástavbě domů v centru města není z prostorových důvodů možné. Dešťové jímky budou kromě akumulace plnit také funkci retence. V kombinaci s maximálním plošným použitím vegetačních povrchů střech, nebude výsledné množství dešťových vod vypouštěných do veřejné kanalizace oproti původnímu navýšeno. (foto ilustrační, Paluba Hamburk)
Instalace chytrých závlahových systémů v plzeňských sadech a parcích
Ubývající zdroje vody se v posledních letech staly celosvětovým problémem. Optimalizace množství vody, potřebné k závlaze veřejných prostranství je v souvislosti s klimatickou změnou, delšími obdobími sucha a nárazovými úhrny srážek velmi akutní téma ve všech českých městech, včetně Plzně. Město chce zlepšit nakládání s vodou a zároveň podporovat chytré projekty místních firem, a tak v loňském roce navázalo spolupráci s firmou PlantControl, loňským účastníkem inkubačního programu, jehož prostřednictvím Plzeňský kraj ve spolupráci s plzeňským inovačním centrem BIC Plzeň již druhým rokem podporuje rozjezd inovativních projektů. V počátcích spolupráce byly v loňském roce do Borského parku v rámci testovacího projektu nainstalovány smart řídící jednotky.
Jedná se o smart technologii internetu věcí, kombinující hardware (řídící jednotky) a software (internetová závlahová platforma). Systém je schopen na dálku řídit a upravovat nastavení závlahového systému, zapínat a vypínat ventily a upravovat množství vody na základě informací o předpovědi počasí a ze senzorů (teplota, vlhkost půdy, množství srážek apod.). Správce závlahového systému může vše na dálku kontrolovat, případně taktéž korigovat a upravovat. Smart technologie se osvědčila, v letošním roce tak město s firmou PlantControl ve spolupráci pokračuje. Chytrou závlahu se rozhodlo použít i v dalších lokalitách v centru města, a to ve Smetanových a Kopeckého sadech, Sadech Pětatřicátníků a Sadech 5.května. V sadech bylo letos v červenci instalováno celkem deset nových chytrých řídících jednotek. Systém zde funguje zhruba měsíc, zatím tedy relevantní data o úspoře vody nejsou k dispozici, a to i s ohledem na dosavadní velmi suchý průběh léta. Chytré systémy od PlantControl jsou využívány i v jiných českých městech, najdete je například na Praze 2. (foto ilustrační- zelená střecha na 20. ZŠ Plzeň)