Autorem designového řešení výsledné protézy je Zdeněk Veverka, vedoucí ateliéru Produktového designu Sutnarky, jehož úkolem bylo co nejlépe využít prostor vymezený protetiky na straně jedné a odborníky na 3D tisk z výzkumného centra RTI na straně druhé.
Pozitivním překvapením byla pro členy a členky týmu pevnost 3D tiskem vyrobené protézy. „Ukázalo se, že vytištěná protéza má velmi dobré mechanické vlastnosti a splňuje vše, co potřebujeme,“ konstatuje Tomáš Tykal z Protetiky Plzeň, která se na projektu také podílela.
3D tisk se přitom podle něj v protetice objevuje zatím spíše okrajově. „Některé společnosti nabízejí například 3D tiskem vyrobené doplňky, které se nasadí na protézu. Jde ale čistě o záležitost designu, cílem je pouze vylepšení vzhledu,“ vysvětluje Tomáš Tykal.
V průběhu projektu byl český tým v kontaktu s výzkumníky z Technologického kampusu Cham, který je součástí Technické vysoké školy Deggendorf. „Spolupracovali jsme velmi úzce, nejvíce tým Zdeňka Chvala z RTI, který konzultoval zvolené postupy a sdílel výsledky tlakových, únavových a dalších testů,“ přibližuje Rita Firýtová z FZS s tím, že bavorský tým testoval návrhy ve spolupráci s osmadvacetiletou Annou, které byla amputována pravá ruka z důvodu vrozené deformity.
„Oba týmy došly k podobným závěrům,“ hodnotí českou a bavorskou část projektu Rita Firýtová. „3D tisk se ukázal jako vhodný způsob výroby zevního lůžka protézy. Dá se předpokládat, že vývoj půjde tímto směrem,“ domnívá se. Jednou z výhod 3D tisku podle ní může být i cenová dostupnost protéz. „V Česku ani v Německu však zatím zdravotní pojišťovny 3D tiskem vyrobené protézy nehradí. I to se ale časem může změnit,“ dodává.
„Každopádně se tématem budeme zabývat nadále. Jiří, se kterým jsme protézu testovali, se rozhodl zkoušet ji v běžném životě. Budeme tak mít možnost vidět, jak se na ní projeví ještě větší zatížení, a porovnat to s výsledky z testů v laboratoři,“ dodává Rita Firýtová.
