„Největší rozdíl mezi prací na akademické půdě v průmyslovém podniku je v tom, že v továrně máte přesně daný rozvrh, kdy co máte dělat. Na univerzitě zase můžete učit. A ve firmě nutně potřebujete umět jazyk. Jiné rozdíly nevidím,“ říká se smíchem.
Co už umíte říct česky?
Učím se česky, takže docela rozumím a trošku můžu mluvit. Umím spoustu sloves, ale velký problém je pro mne skloňování. A také odborná terminologie. Protože když jsem studovala na Ukrajině, studovala jsem nebo psala články převážně v angličtině. Ale čeština je krásná!
Podobná ukrajinštině. Nebo ruštině.
Spíš ukrajinštině. Můj oblíbený příklad je, že ukrajinsky říkáme káva. Česky se také říká káva. Ale rusky je to kofě. Podobných slov mají oba jazyka hodně, ale učit se česky je podle mne správné rozhodnutí.
Jak jste se sžívala s Čechy? Chovali se k vám dřív jinak než teď, v časech války?
Hodně se toho změnilo. Všichni jsme byli vyděšení, měli jsme najednou jiná témata k hovoru. Ale celkově jsou Češi milí a přátelští. Rozumějí i mým problémům s jazykem.
Co podle vás Plzeň nabízí lidem, kteří sem přicházejí za prací a za novou etapou života?
Plzeň je průmyslové město a já jsem tu našla mnoho zajímavých příležitostí pro moji práci v oblasti numerických simulací a kalkulací. Lidé pracující v technických oborech tu najdou uplatnění například ve Škodě Doosan, ve Škodě JS a mnoha dalších báječných a zajímavých firmách.
Co jste vlastně věděla o Škodovce, než jste do Plzně přišla?
Když jsem tu byla na stáži, absolvovali jsme exkurzi do Škody Doosan. Tehdy jsem si všechno zapamatovala a pak se mi to hodilo u pohovoru s personalistkou. Věděla jsem, že Škodovku založil Emil Škoda, že to byla největší továrna v Čechách, která měla mnoho závodů s různou specializací, takže vyráběla prakticky úplně všechno.
Jak v Plzni žijete? Jak trávíte volný čas, jaká místa jste si oblíbila, které české jídlo máte ráda?
Plzeň jako taková je skvělé město: ani velké, ani malé. Život tady není příliš hektický a uspěchaný. Můžete tu dělat, cokoli chcete. Já trávím čas s přáteli. Rádi chodíme hrát kulečník, ping-pong a další hry. Nebo chodíme na exkurze do pivovaru nebo do Plzeňského podzemí.
Chutná vám plzeňské pivo?
Ano. Pro mého vědeckého supervizora doma na Ukrajině bylo plzeňské pivo to vůbec nejlepší na světě.
Co vám naopak v Plzni nebo v Plzeňském kraji chybí? Co byste tu změnila nebo vylepšila?
Myslím, že všechno je tu skvělé. A hodně věcí mi připomíná Ukrajinu. Jen jedna věc je tady, v České republice, nepříjemná. Když jste tu na standardní vízum, musíte do integračních kurzů, kde se dozvíte spoustu důležitých a užitečných informací. S mým vízem ale do žádných takových kurzů zařazena nejsem a ty informace mi chybí.
Chtěla byste se tedy víc integrovat do české společnosti?
Ano. Ráda bych měla přehled o věcech, jako je třeba pojištění, nájemní smlouvy a podobně.
Jak dlouho plánujete žít v Česku?
To vůbec nevím. Záleží to na spoustě věcí. Líbí se mi tu a baví mě práce, které se věnuji. Na druhé straně na Ukrajině mám rodinu a přátele. Takže kdykoli mi někdo položí tuhle otázku, říkám, že nevím, protože stát se může cokoli.
Kdyby se vás nějaký váš známý z Ukrajiny zeptal: Mám nabídku jít pracovat nebo studovat do Plzně. Mám to přijmout? Co byste mu odpověděla?
Řekla bych: Musíš! Je to skvělý nápad! Zejména pro lidi z technických oborů je to skvělá volba.