Co si vlastně pod pojmem globální megatrendy představit a jaká témata byla v rámci konference diskutována? To prozradila Ing. Jana Klementová, krajská RIS3 manažerka z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
Image
Globální megatrendy a výzkum, vývoj a inovace v Plzeňském kraji
V červnu se v Plzni v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje II uskutečnila konference Inteligentní specializace regionu 2022. Letošní ročník setkání, jehož cílem je zabývat se otázkami ekonomického rozvoje Plzeňského kraje, založeného na podpoře vzdělanosti, výzkumu, vývoje a inovací, nesl podtitul Globální megatrendy jako příležitost pro Plzeňský kraj.
Jaké bylo zaměření letošní konference?
V letošním roce pracujeme na aktualizaci regionální inovační strategie (RIS) a kromě jiného se chceme zaměřit i na to, zda bude potřeba upravit oborovou specializaci, tedy tzv. inteligentní specializaci ve výzkumu, vývoji a inovacích (VaVaI). Proto jsme pro letošní konferenci zvolili téma globálních megatrendů (GMT), jejich hybných sil a s tím souvisejících příležitostí pro aktivity ve výzkumu, vývoji a inovacích v regionu.
Jak je možné rozumět pojmu inteligentní specializace?
Zdrojů na výzkum, vývoj a inovace je a bude vždy omezené množství. Cílem specializace je efektivně zacílit evropské, národní, krajské, ale i soukromé finanční prostředky na aktivity, které povedou k posílení výzkumné a inovační kapacity především v prioritně vytyčených perspektivních oblastech. Tedy využít na krajské úrovni znalostní potenciál k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti naší ekonomiky. Nyní máme v RIS stanoveny čtyři tzv. krajské domény specializace. V každé doméně pak z debaty s aktéry v regionu byla stanovena prioritní témata výzkumu, vývoje a inovací. Specializace Inteligentní výrobní systémy zahrnuje například inteligentní diagnostiku a údržbu, inteligentní řízení výroby, vestavěnou inteligenci, big data, neuronové sítě a strojové učení; modely, řízení, trendy, predikci s využitím AI a senzory a technologie řízení senzory. Chytrá mobilita představuje například nové koncepty dopravních prostředků, autonomní mobilitu, nabíjecí systémy pro elektromobilitu, modelování a plánování dopravy, monitoring a řízení dopravy a sdílenou dopravu. Prioritními tématy další specializace Biomedicína a technika ve zdravotnictví jsou onkologie, infekční nemoci a antibiotická resistence, multidisciplinární medicína, reprodukční medicína, technologie pro preventivní medicínu, náhrada orgánů, lékařská diagnostika a materiály ve zdravotnictví. Nové materiály pak představují materiály s pokročilými vlastnostmi, materiály pro aditivní technologie nebo speciální oceli.
Co jsou globální megatrendy a jak jste při přípravě konference postupovali?
Globální megatrendy jsou dlouhodobé, transformační globální síly, které definují podobu budoucího světa a mají významný dopad na společnost, ekonomiku, kulturu, životní prostředí i osobní život jednotlivců. Pro analýzu GMT v lokálním, regionálním, ale i národním kontextu je zásadní skutečnost, že uvažované území nemůže vývoj GMT významně ovlivnit či zvrátit, ale může se na jejich působení cíleně připravit. Pro analýzu příležitostí a rizik, které z působení globálních megatrendů a společenských výzev vyplývají, bylo proto přistoupeno strukturovaně za využití tzv. foresightu – systémového nástroje, pomocí jehož metod lze pochopit důvody současného vývoje a při zohlednění expertních znalostí regionálních aktérů identifikovat potenciální směry budoucího vývoje. Ke strukturovanému hodnocení potenciálních rizik a příležitostí pro inovační systém kraje bylo nezbytné analyzovat, diskutovat a hodnotit význam jednotlivých faktorů GMT, tzv. hybných sil. Součástí přípravy konference proto byl například i názorový průzkum, ve kterém se více než šedesát zástupců krajského inovačního ekosystému z firem, výzkumných organizací a dalších institucí vyjádřilo k prioritám GMT, k relevantním hybným silám a také k možné adaptaci vzhledem k těmto změnám. Již získané výsledky z tohoto průzkumu byly velmi zajímavým zdrojem pro jednání o příležitostech a rizicích pro náš kraj, pro aktualizaci RIS a oborovou specializaci. Na celé analýze GMT s využitím tzv. foresightu jsme spolupracovali s experty z Technologického centra Akademie věd ČR. Byli pro nás partnery pro realizaci průzkumu, ale také workshopu, na kterém se výsledky diskutovaly. Připravovali s námi také letošní konferenci.
Image
Proč téma megatrendy v souvislosti s RIS a aktivitami výzkumu, vývoje a s inovacemi?
Cílem našich aktivit je vytváření prostředí spolupráce v regionu. Věříme, že právě komunikace, debata a pohledy na priority z různých hledisek a od různých aktérů z akademické, firemní, ale i veřejné sféry, jsou velmi přínosné. Ve výsledku jde o nastavení spolupráce na takových tématech výzkumu a vývoje, která do budoucna mohou přinést řadu pozitiv pro region. Ať se jedná o konkurenceschopnost firem nebo řešení širších společenských potřeb. Cesta k tomu, aby se výsledky výzkumu a vývoje projevily v inovacích, není snadná a není rychlá. Je tedy důležité o tom, co se děje kolem nás, a to i bez našeho přičinění, vědět, brát to v úvahu a připravit se na to. Čím dříve, tím lépe. Spojit síly a kapacity na to, abychom trendy aktivně využili ku prospěchu, a jen nereagovali na již vzniklé problémy.
Na konferenci vystoupili zajímaví hosté, s jakými tématy?
Konferenci zahájila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Poté vystoupil ekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hovořil na téma, co způsobily, a ještě způsobí covidová a ukrajinská krize naší ekonomice, zda je již globalizace za vrcholem a zda je naděje pro tzv. friendshoring, tedy zda se západní vyspělá Evropa může více propojit a lokalizovat. Na téma společenské výzvy a aktivity výzkumu, vývoje a inovací promluvil Martin Bunček, ředitel Technologické agentury ČR. Na možnosti přeshraniční spolupráce se ve svém vystoupení zaměřil Richard Brunner, vedoucí pobočky IHK Regensburg v Chamu, když hovořil o tom, jak rozvíjet konkurenceschopný přeshraniční region Plzeňský kraj - Horní Falc. Další část konference již byla věnována tématu RIS a její aktualizaci. Experti z Technologického centra Akademie věd ČR představili téma globálních megatrendů a jejich hybných sil v kontextu inovačních příležitostí a nastupujících výzev pro Plzeňský kraj. Připravili tím půdu pro odpolední část konference. Prezentace z konference jsou k dispozici zde.
Image
Odpolední část konference byla organizována v podobě tzv. kulatých stolů, jaká témata byla diskutována?
Účastníkům konference jsme dali možnost zapojit se do debaty o tom, jaké příležitosti či rizika vidí ze svého pohledu, dle své odbornosti, v rámci čtyř vybraných témat, která navazují na obory specializace kraje ve VaVaI. Účastníci kulatého stolu pro oblast inteligentních výrobních systémů a umělé inteligence debatovali možnosti, jak reagovat na výzvy a příležitosti spojené s trendy, které přináší např. průmysl 5.0, digitalizace výroby i služeb, včetně širokého uplatnění umělé inteligence, debatovalo se i téma kyberbezpečnosti. Kulatý stůl pro oblast chytré mobility otevřel např. debatu o systémech environmentálně citlivé dopravy, elektromobilitě a jiných alternativních pohonech, pokračující urbanizaci i o customizaci služeb. Účastníci kulatého stolu pro oblast zdraví a životního prostředí zdůraznili výbornou spolupráci mezi fakultami a výzkumnými centry ZČU a Lékařskou fakultou, jejím Biomedicínským centrem, kde vidí velký potenciál multioborové spolupráce ve VaVaI a tedy příležitosti reagovat na trendy stárnutí obyvatel, změny klimatu a podobně. Kulatý stůl pro oblast materiálů a jejich využití, nakládání s energiemi se soustředil na možnosti v rámci využití nových materiálových technologií pro snížení spotřeby energií a snížení potřeby dalších zdrojů ve výrobě ve vazbě například na nedostatek surovin. Tedy každá debata byla orientována na některé z megatrendů, které byly zmíněny v dopolední části konference. Účastníci se soustředili na to, jaké příležitosti na základě svých zkušeností a kapacit svých organizací vidí pro regionální spolupráci, a na jaká témata bychom mohli cílit naši krajskou specializaci ve VaVaI. Průřezově byla také zmiňována témata, která jsou i v RIS klíčová, jako jsou lidé a jejich znalosti, potřeba nových kompetencí, práce s talenty, internacionalizace, podpora startupů apod.
Jak plánujete dál pracovat s diskutovanými tématy?
Témata, která vzešla z analýzy GMT a z diskuse na konferenci, porovnáme s tím, jak máme nyní nastavenu oborovou specializaci v RIS. Připravíme v rámci interního týmu návrhy na možné úpravy prioritních témat VaVaI. Předpokládáme, že v září svoláme jednání krajských inovačních platforem, kde návrhy představíme, prodiskutujeme, a na základě této debaty zaktualizujeme RIS. V průběhu podzimu pak aktualizovanou strategickou část RIS projednáme v Krajské radě pro výzkum, vývoj a inovace a předložíme ke schválení orgánům Plzeňského kraje. Budeme tak mít připraven strategický materiál, podle kterého bude možné v následujících letech pracovat na rozvoji inovačního ekosystému v našem kraji.
Konferenci Inteligentní specializace regionu pořádá Plzeňský kraj, který je jejím garantem, spolu s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje každoročně od roku 2019. Jejím cílem je zabývat se otázkami ekonomického rozvoje Plzeňského kraje založeném na podpoře vzdělanosti, výzkumu, vývoje a inovací. Významný podíl na jejím zajištění má také město Plzeň a vedení univerzit, které v regionu působí. Konference se obvykle účastní více než sto zástupců regionálního ekosystému z firem, výzkumných a akademických organizací a veřejné správy. Konference je součástí širší podpory pro posilování regionální spolupráce v oblasti výzkumu, vývoji a inovacích.