Díky výsledkům výzkumných pracovišť je Plzeňský kraj na inovační mapě ČR stále více vidět

Plzeňský kraj se v posledních pěti letech podílel prostřednictvím projektu Smart Akcelerátor na rozvoji inovačního prostředí v regionu. Věří, že spolupráce firemního a akademického prostředí, podpora vzniku inovativních firem či práce s talentovanými studenty vede k lepší konkurenceschopnosti, zvýšení počtu pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance a ekonomické stabilitě regionu.
Strategie RIS 3

Díky projektům Smart Akcelerátor Plzeňského kraje a Smart Akcelerátor Plzeňského kraje II se podařilo např. vytvořit a průběžně aktualizovat Regionální inovační strategii, zmapovat inovační ekosystém, vytvořit platformy pro vzájemnou komunikaci subjektů, analyzovat data o výzkumu, vývoji a inovacích (VVI) v kraji nebo vytvořit marketingovou strategii pro komunikaci o oblasti VVI. Co přinese navazující, právě připravovaný projekt Smart Akcelerátor III, který bude realizován prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje od poloviny letošního roku? To prozradil Ing. Filip Uhlík, ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje a garant procesu inteligentní specializace regionu v projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje.

Image
Uhlík Filip

Pane Uhlíku, s koncem roku 2022 skončil také projekt Smart Akcelerátor Plzeňského kraje II. Jak byste projekt zhodnotil? Co se dle vašeho mínění povedlo?

Myslím, že se především daří naplňovat záměr celého projektu, kterým je zapojení regionální a místní správy do podpory ekonomického rozvoje našeho regionu. V minulosti byly velmi úspěšné aktivity zaměřené na podnikatelskou infrastrukturu, tedy výstavbu podnikatelských zón apod. V našem projektu jsme se však zaměřili na témata vzdělanosti, využití znalostí a výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Tedy na rozvoj inovačního prostředí v regionu. Díky projektu byly vytvořeny nové konkrétní nástroje pro podporu inovací, třeba program podpory vzniku inovačních startupů, navrhli jsme systém péče o talentované žáky a studenty, mám radost z fungujícího programu na podporu příchodu úspěšných zahraničních vědců, kteří se zapojují do výzkumných týmů na pracovištích v našem regionu. V neposlední řadě je dobře, že se i díky našemu projektu Plzeňský kraj mnohem více prezentuje jako region se špičkovými kompetencemi ve výzkumu, vývoji, ale i inovativními aktivitami, tedy nejenom jako region  tradičního průmyslu.  

V rámci projektu byl například úspěšně připraven a odzkoušen program podpory startupů, kteří svůj záměr budují na inovacích. Můžete tento inkubační program představit?

Z programu mám velkou radost a děkuji za jeho přípravu našim kolegům a partnerům z BIC Plzeň. Program jsme díky finanční podpoře Plzeňského kraje úspěšně pilotně odzkoušeli a dnes se stal součástí portfolia nástrojů, kterými Plzeňský kraj a město Plzeň podporují rozvoj našeho regionu. Pro program odborná komise v každém roce vybírá pět až deset nejperspektivnějších inovačních záměrů a každému z nich se pak věnují odborní konzultanti dle individuálních potřeb. Je celkem typické, že zájemci přicházejí se skvělými technickými řešeními, obvykle ale potřebují ověřit jejich tržní potenciál. Podporu nejčastěji využívají například na expertní pomoc s řešením obchodního modelu, právní pomoc nebo přípravu finančního plánu. S perspektivními projekty jsou pak kolegové připraveni spolupracovat i dlouhodobě, kromě jiného jim dokáží nabídnout třeba i zvýhodněný nájem v moderních provozních objektech či kancelářích. 

Do Plzeňského kraje se Regionální rozvojové agentuře Plzeňského kraje společně s BIC Plzeň podařilo přivést také program PLATINN, díky němuž zkušení manažeři sdílejí své zkušenosti s firmami, před kterými stojí zásadní změny týkající se například expanze na zahraniční trhy či zavedení výrazné změny procesu výroby. Můžete být konkrétnější? Bude program pokračovat i nadále?

Ano, to je dle mého názoru velmi efektivní forma podpory. Nabízí podporu pro přenos znalostí a zkušeností, které nabízejí úspěšní podnikatelé a manažeři projektů, jejichž předmětem byla nějaká zásadní proměna a rozvoj firmy. Experti se vybírají z celorepublikové databáze. Pracovníci BIC Plzeň se v úvodní konzultaci spolu s vedením firmy, která má zájem se programu zúčastnit, shodnou na výběru vhodného experta. Ten pak s firmou sdílí své praktické zkušenosti v rozsahu cca 40 hodin. Programem prošly i některé špičkové firmy v našem regionu a byl jsem rád, že účast hodnotily jako velmi přínosnou. 

Dalším výstupem projektu je soubor prezentačních materiálů, díky nimž je možné Plzeňský kraj propagovat jako region s perspektivní nabídkou vzdělání a kariéry a skvělými podmínkami pro život. Čeho se podařilo docílit? Do jaké míry se daří Plzeňský kraj prezentovat jako kraj vědy, výzkumu a inovací?

Za zásadní považuji fakt, že díky projektu Smart Akcelerátor se náš region prezentuje nejen jako atraktivní z hlediska kulturního dědictví, krásné přírody, tradice výroby piva, ale i jako místo, které nabízí dobrou vzdělávací i pracovní perspektivu. Kolegové ukázali, jak lze účinně prezentovat region s využitím úspěchů, které výzkumné organizace či firmy dosáhly ve vývoji dopravních prostředků, v biomedicíně, ale i v materiálovém inženýrství, řízení výrobních a logistických systémů a v neposlední řadě v technologiích pro uchování energie. Snažíme se pracovat s konkrétními a zajímavými příklady z firem a vývojových pracovišť, sdílíme je v rámci regionální sítě a velmi dobře fungují jako atraktivní příklady, když prezentujeme region pro partnery ze zahraničí. Všichni, kdo mají zájem, se mohou stát součástí naší sítě a využít již vytvořených prezentačních nástrojů třeba i v souvislosti s prezentací vlastní značky, pro kterou může být spojení s naším regionem užitečné. 

Pokud byste měl region, v němž pracujete a žijete, prezentovat vy osobně, co byste vypíchnul?

Určitě bych neopomněl zmínit regionální výzkumná pracoviště a byl bych konkrétní. Například v Biomedicínském centru při Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni se v poslední době daří ve výzkumu eliminace sepse, která patří mezi jedny z nejčastějších příčin úmrtí pacientů. Jeden z výsledků výzkumného centra Nové technologie při ZČU (NTC), kterým je velkokapacitní tzv. průtočná baterie, je již ve fázi počínající komerční aplikace, a i v souvislosti se zájmem o zvýšení objemu energie, kterou lze dočasně ukládat, má nemalý aplikační potenciál. Vím, že co se týče dopravní techniky, velkému zájmu se těší bateriové trolejbusy, které vyvinula Škoda Transportation a realizuje řadu zajímavých inovačních projektů při vývoji veřejných dopravních prostředků. V poslední době zahraniční partnery zaujaly například možnosti provádění zkoušek materiálů z mikrovzorků, které kromě vývoje kovových materiálů provádí výzkumná organizace COMTES FHT. Konkrétních příkladů je řada a díky nim je Plzeňský kraj na inovační mapě ČR stále více vidět. 

Hlavním výsledkem projektu je propojení a spolupráce výzkumných organizací, vysokých škol a firem v našem regionu, je to tak?

Snad to není příliš málo, ale je tomu tak. V rámci našeho projektu rozvíjíme vzájemné poznání kapacit a znalostí jednotlivých inovačních týmů, důvěru a spolupráci. Spolu s partnery, kteří jsou členy Krajské rady pro výzkum, vývoj a inovace, se shodujeme na tom, že prostředí v Plzeňském kraji by mělo těmito atributy vynikat. V novém projektu Smart Akcelerátor, který bychom díky Plzeňskému kraji měli realizovat od poloviny letošního roku, bychom chtěli přijít s některými novými myšlenkami. Budeme se především věnovat práci s pěti krajskými inovačními platformami v tzv. doménách specializace kraje ve výzkumu, vývoji a inovacích. Jsou v nich zastoupeny klíčové firmy a výzkumné a inovační týmy. Jedná se o platformy chytrá mobilita, inteligentní výrobní systémy, nové materiály a technologie, biomedicína a technika ve zdravotnictví a moderní energetika. Nejperspektivnější projekty spolupráce budeme nejspíše schopni podpořit i finančně.  

V čem se projekt Smart Akcelerátor III liší od předcházejících akceleračních programů? Je na co navázat?

Jistě, navazujeme v řadě oblastí. Zamýšlíme prohloubit téma specializace Plzeňského kraje ve výzkumu, vývoji a inovacích a zintenzivnit využití inovačních platforem. V oblasti péče o lidský kapitál jsme si jako prioritu v předcházejícím projektu definovali péči o nadané žáky a studenty. V novém projektu budeme mít nejspíše možnost některé z navržených opatření pilotně odzkoušet, takže partneři budou mít možnost se aktivně zapojit například tím, že nám umožní zorganizovat návštěvy a projektové dny na jejich vývojových pracovištích. Budeme navazovat a rozvíjet aktivity v oblasti marketingové komunikace, těšíme se také na každoročně pořádanou konferenci, kterou letos plánujeme na podzim.  

Nový Smart Akcelerátor Plzeňského kraje by se měl zaměřit mj. na rozvoj lidských zdrojů, na služby pro snazší příchod odborníků ze zahraničí. Je jich v tuto chvíli v regionu nedostatek?

Díky již skončenému projektu Smart Akcelerátor byl navržen program Academic Career, který přímo podporuje střednědobou mobilitu zahraničních vědců na výzkumných pracovištích Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty UK v Plzni. Program, který ze svého rozpočtu přímo podporuje Plzeňský kraj, je velmi úspěšný. Zahraniční odborníci přinášejí prestiž, výzkumná témata, nové mezinárodní vazby a pomáhají posílit naše výzkumné týmy, a to i o jejich schopnost získat pro svou činnost nezbytnou grantovou podporu. Usnadnění příchodu odborníků ze zahraničí je širší téma, které se týká usnadnění administrativy spojené s příchodem, ale i dostupnosti očekávaných služeb, jakými jsou nabídky předškolního a školního vzdělávání v cizích jazycích nebo orientace v nabídce bydlení, zdravotnických a sociálních služeb i zapojení do místního kulturního prostředí. 

I nadále bude důležitá podpora těsné spolupráce subjektů, které se věnují podpoře podnikání, a zjednodušení spolupráce výzkumných organizací a firem. Podařilo se v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje I a II spolupráci zmíněných subjektů navázat?

Jako příklad těsnější spolupráce, která vznikla v souvislosti s vytvořením nástroje podpory vzniku nových inovačních podniků, je program Inkubace. Tento program financuje Plzeňský kraj dnes již v součinnosti s městem Plzeň. V plzeňském regionu tak existuje jeden univerzálně fungující program, který je začínajícím podnikatelům srozumitelný, a tedy snadno dostupný. V oblasti podpory podnikání ale vidím stále prostor pro doplnění dalších důležitých služeb, které by na sebe měly vzájemně navazovat a vytvářet logický celek. Kolegové z města Plzně takovou představu konkretizují systémem PINE, ten se prakticky naplňuje třeba v nově otevřeném technologickém parku TechTower, který inovačním, technologickým i vzdělávacím projektům nabízí výborné zázemí. Veliký potenciál spatřuji v oblasti našich velmi dobrých vztahů s kolegy z Bavorska, máme podobnou strukturu hospodářství orientovanou na průmysl a spojuje nás potřeba pečovat o kvalitní vzdělávání a rozvoj nabídky vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí v malých a středních podnicích.  

Co byste osobně přál Plzeňskému kraji?

Přeji mu, aby byl regionem, který má v ČR stále velmi dobrou pověst.