Aktivity Technologické agentury ČR mohou inspirovat nejen akademické pracovníky, ale i zástupce podnikatelské sféry

Paní docentko, v září jste byla jmenována členkou Výzkumné rady Technologické agentury ČR. Mohla byste Technologickou agenturu představit?

TACR je organizační složkou státu, jejímž úkolem je, zjednodušeně řečeno, poskytovat podporu jednotlivým aktérům v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. Hlavní aktivitou TAČR je příprava výzev pro zpracování dotačních projektů účelové podpory, organizace a zajištění hodnocení návrhů projektů, administrace a sledování jejich řešení i závěrečné zhodnocení. Cílem práce TAČR je vytvořit prostředí, které bude pokud možno jednoduché, nezvýhodňující a motivující jak pro výzkumné organizace, tak partnery z komerční sféry k realizaci jejich nápadů a námětů na inovace v oblastech jejich podnikání. Podpora TAČR není zaměřeny pouze do oblasti průmyslu, jak by snad slovo Technologická v názvu mohlo napovídat, ale i do dalších disciplín, např. medicíny, životního prostředí, společensko-vědních i uměleckých oborů.

Co bude vaším úkolem v této radě?

Mým úkolem bude přispívat svými dosavadními zkušenostmi ve spolupráci s ostatními členy Výzkumné rady ke zvyšování efektivity podpory vědy a výzkumu. Tedy pokusit se nastavit procesy přípravy a hodnocení konkrétních dotačních projektů tak, aby finance do nich vkládané měly co největší přínos, a zároveň tak, aby celý systém podpory vedl ke zvyšování inovačního potenciálu a s ním související konkurenceschopnosti České republiky.    

Může vaše působení v této radě nějakým způsobem ovlivnit budoucí výzkum, vývoj a inovace v Plzeňském kraji?

Plzeňský kraj je oblastí s vysokou koncentrací průmyslových firem a výzkumných organizací, zaměřených především na materiálový, technologický a konstrukční vývoj. Z této oblasti také vycházejí mé dosavadní profesní zkušenosti. Doufám tedy, že se mi podaří tyto zkušenosti využít během práce ve Výzkumné radě TAČR k nastavení takových podmínek, které budou pro rozvoj inovací příznivé.   

Do rady jste byla jmenovaná za podnikatelskou sféru. Co podnikatelská sféra může od TA využívat? Jak jim TA může pomáhat?

TAČR je zaměřena na podporu aplikovaného výzkumu, tedy výzkumu a vývoje směřujícího k využití existujících poznatků vědy a výzkumu v co nejkonkrétnější podobě, s co největším potenciálem k rychlému uplatnění. S tímto cílem vypisuje TAČR výzvy k projektům, mezi jejichž účastníky a často i hlavní řešitele musí patřit partner z aplikační – tedy podnikatelské – sféry. Jeho úkolem je zajistit uplatnění výstupů v praxi. Aby byly podniky k těmto aktivitám motivovány, poskytuje jim TAČR dotaci na část nákladů spojených s výzkumem a vývojem. Zároveň poskytuje poradenské a informační služby v oblastech VaVaI, ochrany duševního vlastnictví, podporuje komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. Pořádá celou řadu informačních seminářů, zaměřených jak na konkrétní dotační výzvy, tak i obecnějšího charakteru – třeba na příklady úspěšných projektů. V minulém týdnu proběhl Den TAČR 2022, v rámci kterého byly nejen oceněny nejlepší projekty v různých oblastech, ale také proběhl seminář na téma Industry SHUV.0: Proč průmysl potřebuje společenské vědy s celou řadou inspirativních příkladů. V průběhu listopadu budou v několika městech probíhat takzvané Ozvěny dne TAČR 2022, zaměřené na Novinky a inovace v medicíně, Přeshraniční spolupráce, společenská odpovědnost a životní prostředí, Využití mladých talentů a rozvoj spin-offů. Všechny tyto akce je možné navštívit osobně, anebo je sledovat on-line. Věřím, že mohou inspirovat nejen akademické pracovníky, ale i zástupce podnikatelské sféry. 

Výzkumná rada TAČR má dvanáct členů. Nově - po vašem jmenování - v ní zasedají dvě ženy. Jak to vnímáte? Nebo jste nad tím vůbec nepřemýšlela?

Ve výzkumné radě TAČR jsem jediná nově zvolená žena, členkou je také paní profesorka Jana Klánová z Masarykovy univerzity. V oblasti průmyslového výzkumu je žen obecně málo, proto je celkem logické, že je jejich zastoupení nižší i v poradních a řídících orgánech. O to větší cítím zodpovědnost - dostát očekávání svých kolegů a kolegyň a zároveň dbát na to, aby připravované programy a výzvy nebyly nějakým, třeba neúmyslným či skrytým způsobem diskriminační vůči ženám nebo rodičům obecně.

Výzkumu se věnujete v rámci Výzkumného a zkušebního ústavu Plzeň, jehož historie je úzce svázána s podnikem ŠKODA sahající až do doby Rakousko-Uherské monarchie. Jak výzkum vypadal tehdy a jak dnes?

To nevím, sama pracuji ve VZÚ teprve 21 let z celkové více než 115-ti leté historie našeho ústavu. I když v roce 1990 jsem zde byla na dvoutýdenní stáži coby studentka druhého ročníku střední školy, takže nějaké srovnání mám. V minulosti byl výzkum zcela spojen s mateřskou firmou – výzkumné úkoly byly zadávány na základě jejích potřeb, a také plně financovány. Tato praxe se po rozpadu koncernu Škoda z roku na rok změnila. V současné době musí Výzkumný a zkušební ústav aktivně vyhledávat příležitosti pro smluvní výzkum i kolaborativní výzkum, nabízet své služby partnerům, sledovat aktuální trendy a přizpůsobovat se jim tak, aby v konkurenci ostatních obstál. A tak ačkoli máme ve srovnání s našimi předchůdci mnohem větší možnosti v dostupné analytické a diagnostické technice,  rychlost, se kterou je nutné na nové trendy reagovat, často znesnadňuje systematickou a dlouhodobou práci, nezbytnou pro kvalitní výzkum. 

Působíte také ve výzkumném centru Nové technologie Západočeské univerzity v Plzni. Jakému výzkumu se konkrétně věnujete?

Moje profesní specializace je zaměřena na oblast materiálových věd, konkrétně povrchového inženýrství. Zabývám se technologiemi žárového nástřiku. Ve spolupráci s kolegy v NTC se věnuji infračerveným technologiím úprav povrchu a diagnostiky povrchových vrstev.

Máte možnost spolupracovat se studenty ZČU? Pokud ano, jak jsou připraveni na praxi a mají zájem pracovat ve výzkumném centru?

Mám možnost pracovat se studenty postgraduálního doktorského studia. Ti bývají již k práci ve výzkumných centrech motivování. Co se týká jejich připravenosti na praxi, myslím, že to závisí spíše na osobních charakteristikách konkrétního studenta. Ti, kteří mají o studium vážný zájem, si z něj zpravidla odnášejí víc než ti ostatní. A zájem a s ním spojená snaha o porozumění je také tím, co jim umožní se v praxi chybějící dovednosti rychle doučit. 

 Plzeňský kraj se orientuje na výzkum, vývoj a inovace. Jak se výzkumu v PK dle vás daří, na co můžeme být pyšní?

To je těžká otázka. Budu-li se snažit vyjmenovat některé příklady, jistě na jiné zapomenu, a to bych nerada. Určitě máme v PK dlouhou tradici strojírenského výzkumu ve všech jeho podobách – materiál, technologie, konstrukce, výpočty, diagnostika, životnost. Kontinuita strojírenského výzkumu a vývoje a související široké zázemí technických fakult je podhoubím, které umožnilo vznik hned několika výzkumných organizací, intenzivně spolupracujících s průmyslovými partnery, skýtá velký potenciál pro výzkum i průmyslové inovace. Jen v posledním měsíci jsem zachytila dva velké úspěchy: Prestižní ocenění Nadačního fondu Neuron za propojení vědy a byznysu získal startup Pinflow Energy Storage kolegů z NTC ZČU a VŠCHT, a Zlatá medaile Svaz průmyslu a dopravy a VUT, kterou na nedávném Mezinárodním strojírenském veletrhu získal tým z RTI ZČU za vývoj vysoce přesného systému chlazení pro obráběcí stroje. Věřím, že intenzivnější vzájemná spolupráce aktérů strojírenského výzkumu v Plzeňském kraji by mohla vést k mnohem většímu množství inovací  a k jejich skutečnému uplatnění v praxi. V tomto považuji za velmi pozitivní aktivity podporované Plzeňským krajem, ať už se jedná o BIC Plzeň či Regionální rozvojovou agenturu Plzeňského kraje a její projekt Smart akcelerátor.