Jaké socioekonomické cíle se nejvíce podporovaly?
Jedním z nejdůležitějších parametrů statistik financování VaV je na základě požadavků Evropské komise a úkolu GBARD sledování alokace prostředků VaV do jednotlivých socioekonomických cílů NABS (Nomenklatura pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů, kterou vytvořil Eurostat v roce 2007). Jednotlivých hlavních socioekonomických cílů (SEO) je 14: Průzkum a využití Země; Životní prostředí; Průzkum a využití kosmu; Doprava, telekomunikace a ostatní infrastruktura; Energie; Průmyslová výroba a technologie; Zdraví; Zemědělství; Vzdělání; Kultura, rekreace, náboženství a média; Politické a sociální systémy, struktury a procesy; Všeobecný rozvoj znalostí na vysokých školách financovaný z institucionálních, prostředků na výzkum a vývoj; Všeobecný rozvoj znalostí financovaný z ostatních zdrojů na výzkum a vývoj (poslední dva jsou grafu níže sloučeny do jednoho); Obrana.
Dále pak u Všeobecného rozvoje znalostí statistika rozlišuje dílčí tematické oblasti, kryjící se s vědními oblastmi známými z například hodnocení vědy dle Metodiky 2017+.
Téměř veškeré prostředky směřující do VaV byly prostředky na podporu civilního výzkumu. Pouze 0,3 % celkové státní podpory bylo zaměřeno na výzkum a vývoj v oblasti obrany. Tyto prostředky jsou k dispozici výhradně z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ČR. O prostředcích na výzkum a vývoj v oblasti obrany jsme psali zde.
Například pro SEO 12 – Všeobecný rozvoj znalostí na vysokých školách financovaný z institucionálních prostředků na VaV, kam spadá podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace a specifického vysokoškolského výzkumu, je jedinou formu financování institucionální podpora VaV. Například výzkum a vývoj týkající se obrany je dominantně (z 92 %) financován prostřednictvím účelové formy podpory.
Cílů, kde dominuje účelová podpora nad tou institucionální, je většina – 10. Naopak institucionální převažuje pouze u již zmíněného Všeobecného rozvoje znalostí financovaného z tzv. DKRVO a prostředků na specifický vysokoškolský výzkum (100 %), dále pak u cílů Průzkumu a využití kosmu (76 %), Průzkumu a využití zdrojů Země (54 %) a Všeobecného rozvoje znalostí VaV financovaného z jiných než univerzitních zdrojů (51 %).
V rámci prostředků určených na všeobecný rozvoj znalostí (SEO 12 a 13) jde dohromady o 22 mld. korun, což tvoří 57,4 % veškeré státní rozpočtové podpory VaV. V těchto oblastech se typicky nevyskytují dílčí specifické cíle a z těchto prostředků je financován převážně základní výzkum.
Naprosto zásadní podíl prostředků v rámci všeobecného rozvoje znalostí je alokováno do oblasti přírodních věd, konkrétně jde o 57,4 %. Nejméně jsou podporovány vědy zemědělské, přičemž prakticky veškeré financování tohoto odvětví probíhá skrze vysoké školy. U humanitních věd a lékařských věd je poměr alokace prostředků přes vysoké školy a veřejné výzkumné instituce podobný jako u věd přírodních. Jen celkový objem prostředků je řádově nižší. Technické a sociální vědy jsou podporovány podobně jako ty zemědělské převážně z vysokoškolských prostředků. Regionálně hrají důležitou roli 3 největší české univerzity a pracoviště Akademie věd. Podpora všeobecného rozvoje znalostí tak proudí zejména do Prahy, Brna a Olomouce.
Vynecháme-li poněkud všeobjímající a vágní cíl rozvoje znalostí, pak nejvyšší část veřejné podpory VaV směřovala do oblasti průmyslové výroby a technologií. Celkem byl výzkum a vývoj v této oblasti podpořen částkou 4,6 mld. Kč, odpovídající 11,9 % celkových státních rozpočtových prostředků na VaV. Pro tento socioekonomický cíl jsou charakteristické činnosti spojené s aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem a převažuje (86 %) účelová forma podpory.